Všeobecný návod na výrobu svrchně kvašeného domácího piva z mladinového koncentrátu
U sledování návodu s Jéňou a Vlastíkem se přiučíte a snad i pobavíte a trochu zasmějete. Je natočeno a zpracováno lehčí zábavnější formou.
Video návod je ke stažení i na uloz.to
Celý postup vaření piva z koncentrátů je narozdíl od klasické výroby z ječného sladu velice snadný a zvládne ho určitě každý. Existuje mnoho druhů mladinových koncentrátů od různých výrobců. Setkáte se s koncentráty ze kterých se dá bez námahy a pivovarnických znalostí vyrobit například pivo typu ležák, plzeňské, pšeničné, stout, bitter, ale, draught... Jednoduše řečeno, k mladinovému koncentrátu stačí přidat vodu a kvasnice. Zamíchat, nechat vykvasit a stočit do lahví. S trochou trpělivosti čekat pár dnů až týdnů na závěr - ochutnání svého piva!
Jste-li začátečník, doporučujeme zakoupit celou sadu mikropivovaru, kde je vše potřebné pro výrobu piva. Vyhnete se tak případným rozpakům nad tím, že vám k výrobě něco chybí, nebo třeba netěsní nádoba.
Pokud jste si vybrali, jaké pivo uvaříte a máte připravený potřebný koncentrát, můžete se pustit do výroby. Popíšeme si postup pro svrchní kvašení mladiny. Každý koncentrát se dá odkvasit i spodně, výsledkem bude pivo podobnější našim českým pivům. Svrchní způsob kvašení při pokojových teplotách je ale v běžných domácích podmínkách dostupnější. Proto výrobci ke koncentrátům přidávají svrchní kvasnice.
Nejprve je nutné vydezinfikovat fermentační nádobu (mikropivovar) a všechno, co přijde do styku s mladinovým koncentrátem nebo potom následně s mladinou. Dá se v nouzi použít například SAVO (nutné důkladně vše opláchnout!), ale lépe je dezinfikovat prostředky z naší nabídky a postupovat podle návodu k nim. Mezitím si přečteme návod přiložený ke koncentrátu. Zkušenější sládci mohou provést chmelovar a pivo si tak upravit podle své chuti.
Do okapané fermentační nádoby napustíme asi do poloviny vodu. Můžeme použít balenou, nebo kvalitní vodu z vodovodu. Celý obsah plechovky s koncentrátem rozmícháme ve fermentační nádobě. Přidáme 0,5 - 1 kg dextrózy (obchodní název pro glukózu). Její množství ovlivní obsah alkoholu v pivu. Někde se dočtete, že se přidává cukr, ale je myšlen jednouchý cukr - dextróza (glukóza). Řepný cukr vytváří zejména při vyšších teplotách kvašení nežádoucí chuť). Doplníme obsah nádoby na požadovaný objem. Místo dextrózy lze přidat maltózu. Narozdíl od dextrózy, která zcela vykvasí a nezanechá žádnou chuť ovlivňující typ piva, s maltózou bude pivo o něco plnější. Při použití maltózy bude konečná hustota piva nepatrně vyšší než s dextrózou. Dextrózu můžeme namíchat s maltózou třeba v poměru 0,5 kg dextrózy a 0,5 kg maltózy.
Teplota mladiny ve fermentační nádobě by měla být stejná jako je pracovní teplota kvasnic. Pokud tomu tak je, rozmícháme v ní kvasnice, které jsme si před tím nechali asi půl hodiny rozkvasit. (Do 1 dcl vody o pokojové teplotě přidáme 1 lžičku dextrózy a kvasnice ze sáčku) Všechno řádně promícháme a fermentační nádobu uzavřeme. Na víko nasadíme kvasnou zátku s převařenou vodou.
Za pár hodin začne z nádoby přes kvasnou zátku unikat oxid uhličitý. To je důkaz toho, že primární kvašení začalo. Teplotu okolí udržujeme podle druhu kvasnic. Držíme se nejlépe na spodní hranici, kterou udává jejich výrobce.
Kvašení trvá asi jeden týden až dva - podle teploty, použitých kvasnic a koncentrátu. Konec nastává když z nádoby přestává unikat oxid uhličitý a hustota piva se ustálí. Pivo přestává být kalné.
Do vydezinfikovaných lahví (nepoužívejte horkou vodu na PET lahve) dáme odměrku dextrózy (3g). Postupným získáváním zkušeností si sami můžete určit, kolik dextrózy přidáte a tím si pivo nasytit podle své chuti. Do takto připravených lahví stočíme pomocí stáčeče obsah fermentační nádoby. Pozor! Pokud bychom stáčeli dříve než by bylo dokončeno primární kvašení, může dojít k explozi lahve, nebo bude pivo v lepším případě cítit kvasnicemi, či moc "živé".
Uzavřené lahve skladujeme ve svislé poloze asi 10 dní při stejné teplotě, jako probíhalo hlavní kvašení, aby proběhla druhotná fermentace a pivo se nasytilo oxidem uhličitým. Poté pivo uložíme na chladnější místo, třeba do sklepa. Podobně jako do lahví můžeme pivo stočit i do pětilitrových soudků.
Vaše vlastnoručně vyrobené pivo se dá konzumovat po čtrnácti dnech, ale jeho chuť vynikne zhruba po měsíci až dvou ležení. Čím ho necháte déle zrát, tím bude jeho chuť lepší. Dobře uskladněné svrchně kvašené pivo vydrží půl roku i déle. Před konzumací pivo vyléváme opatrně z lahví do sklenic, abychom nerozvířili kvasnice ze dna. Při kvašení a ležení je nutné chránit pivo před přímým slunečním světlem!
Na zdraví!
RYCHLÝ FOTO NÁVOD NA VÝROBU SVRCHNĚ KVAŠENÉHO PIVA Z KONCENTRÁTU
